Turecké volby ovládla AKP, pokračuje v sólo vládě

„Je to vítězství národa,“ hlásal turecký premiér Ahmet Davutoğlu ze svého balkonu v rodném městě Konya. Vládnoucí turecká Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP: Adalet ve Kalkinma Partisi), kterou založil současný prezident  Recep Tayyip Erdoğan, suverénně zvítězila v listopadových předčasných volbách a zaznamenala nárůst oproti původním červnovým volbám.

Tehdy přišla o nadpoloviční většinu a musela tak hledat partnera pro koalici. Svým výsledkem totiž v červnu překvapila pro-kurdská Lidová demokratická strana (HDP: Halkların Demokratik Partisi), která překazila třináctiletou sólo dráhu AKP, když se poprvé dostala do parlamentu.

Což byl hlavní důvod, proč prezident Erdoğan vyhlásil volby nové. Tentokrát se zadařilo a AKP tak bude dále vládnout sama. Stejně jako v červnu ale nevyšel prezidentův snový plán na získání dostatečného množství křesel, potřebného ke změně ústavy na prezidentský systém. K tomu by AKP potřebovala 367 křesel, k otevření referenda pro tento návrh by jich stačilo 330, výsledný počet získaných křesel ale činil 317. Do zákonodárného sboru se dostala také hlavní opoziční strana, nejdéle fungující sekulární Lidová republikánská strana (CHP: Cumhuriyet Halk Partisi), dále nacionalistická MHP (Milliyetçi Hareket Partisi). Ta ztratila poměrně dost hlasů, pravděpodobně právě ve prospěch AKP. Jen těsně se probojovala i prokurdská HDP.

Vítězství se setkalo s různými reakcemi. Ti zklamaní neváhali se statusy nadepsanými R.I.P., případně Dobrou noc, Turecko. Příznivci AKP se jali bujarých oslav, jeden z mnoha tweetů hlásal, že jedna (ale pravděpodobně ne jediná) z oslavujících skupin radostně provolávala jméno prezidenta Erdoğana, jeden z příchozích mužů se údajně svěřil, že volil Erdoğana. Jenže Erdoğan už není AKP, je prezident, který podle článku 101 turecké ústavy musí být politicky neutrální. Přesto se, a to i ve většině českých médií, přisluhuje vítězství jemu.

Volby ovšem provází několik nesrovnalostí. Oficiální stránka ke zjištění a porovnání výsledků (YSK) byla téměř hned po vyhlášení nedostupná a to celý den. Několik novinářů na twitteru se divilo, že hlasy byly sečtené během pouhých dvou hodin, když v případě těch minulých to trvalo mnohem déle.

Předvolební atmosféra byla zase narušena znemožněním svobody projevu. Pár dní před volbami obsadila policie prostory mediální skupiny Koza İpek, kritické k vládě, a donutila televizi ukončit vysílání. Novinář David Lepeska pro svůj text vyzpovídal obyvatelku Ankary, která předvolební situaci v souvislosti se svobodou projevu svými slovy popsala. „Pokud by byla pravda sdílena pořádně a informace se dostaly k lidem tak, jak mají, lidé by automaticky poslali AKP ke dnu,“ myslí si dotazovaná Fatma Ceylan. „Zavírají všechny kanály, skrz které můžeme promlouvat, televizi, noviny, internet…“

Bezprostředně po vyhlášení výsledků propukly nepokoje ve městě Diyarbakır, na převážně kurdském jihovýchodě země. Policie podle informací AFP zakročila proti povstalcům použitím slzného plynu.

HDP, strana, která zastupuje právě práva Kurdů, měla předvolební podmínky výrazně ztížené. Na jimi organizovaném mírovém protestu totiž došlo k největšímu teroristickému neštěstí na území Turecka, kdy se v centru hlavního města Ankary odpálili dva sebevražední atentátníci. HDP v reakci na událost ztlumila veškeré své předvolební aktivity. Lídr strany, Selahattin Demirtaş, po výsledcích voleb prohlásil, že volby nebyly férové, jelikož nemohli v zájmu ochrany svých lidí vést volební kampaň. „I tak je to pro nás obrovské vítězství. Mnohem radši bychom ale byli se ziskem hluboko pod minimální hranicí a měli ty, kteří zemřeli při výbuších, stále mezi námi.“

3

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.