Impact Travelers: Cestování, které pomáhá v rozvojových zemích

Máte čtyřicet tisíc, touhu poznat novou kulturu z jiné, než turistické stránky, a nutkání předávat své znalosti z digitálního světa potřebným? Tak jste přesně ten člověk, kterého Martin Andrle hledá pro svůj projekt Impact Travelers. 8 hodin práce denně, večer pravděpodobně nějaké workshopy a o víkendu zasloužené cestování. V Kambodži, Vietnamu, Thajsku, Indii nebo třeba Brazílii. To vše po dobu 4 týdnů, na které zájemci do dané země vycestují. Že je to jen pro blázny?


„Mám na projekt pozitivní ohlasy. Dokonce jsem takové 3 blázny už našel a společně jsme vycestovali na měsíc do Kambodži, kde jsme v jedné firmě pomáhali školit zaměstnance,“ popisuje Martin. Přes známého se dostali do firmy Codingate, která dělá webové stránky, webové aplikace a databáze pro klienty ze západu. Kluci od rána do večera školili zaměstnance a po večerech vedli workshopy. Neprobíhalo to ještě pod záštitou Impact Travelers, ale spíše to byla taková zkouška a impulz, díky kterému Martin dál projekt rozjíždí.

„Vlastně exportujeme technologické know-how,“ vysvětluje projekt Impact Travelers ve zkratce. Výstupem je v ideálním případě aplikace, která má pomoci v dané zemi. „Jeden projekt, který teď vypadá na spadnutí ve Vietnamu, je tabletová aplikace, která má pomoci dětem s kognitivním způsobem výuky, aby se lépe učily,“ zmiňuje dál Martin. Lidé v zemích, kam chce své know-how vyvážet, jsou podle něj velmi vzdělaní, ale nemají povědomí o digitálu. „Proto je dobré tam poslat pár lidí, co jsou schopni jim své znalosti předat a oni už třeba na té aplikace můžou dále pracovat sami,“ vysvětluje.

Prolínání kultur, poznání z jiné, než turistické stránky. A jídlo. Spoustu vynikajícího jídla. Foto: Tomáš Niederle
Prolínání kultur, poznání z jiné, než turistické stránky. A jídlo. Spousta vynikajícího jídla. Foto: Tomáš Niederle

Výhody pro firmy v rozvojových zemích jsou jasné. Co to ale přinese samotným ‚učitelům‘? „Je to pro ně neuvěřitelná zkušenost. Už když člověk jede jako turista do rozvojové země, tak mu to změní pohled na svět. Tohle je ale mnohem více do hloubky, protože s nimi pracuješ po boku, porozumíš jejich kultuře mnohem víc než jako turista. Já jsem se tam navíc cítil hrozně potřebný a ze spolupracovníků čišela radost, že jim pomáháme..“

A to i přes to, že to v Kambodži prvně nedopadlo tak, jak mělo.

„V Kambodži to bylo celé takové vtipné. Původně jsme jeli na projekt ‚databázová řešení‘, ze kterého ale sešlo, takže jsme se zaměřili víc na workshopy. Nakonec z toho vzešel projekt, který má být něco jako IDOS, což u nich zatím vůbec neexistuje,“ pokračuje Martin.

IDOS u nich sice nefungoval, zato důmyslný způsob přepravy ano. Foto: Tomáš Niederle
IDOS u nich sice nefungoval, zato důmyslný způsob přepravy ano. Foto: Tomáš Niederle

Společně s ním do Kambodži odcestovali jeho známí, Tomáš Niederle, Pavel Slabý a Ondra Janus. „On řekl, tak jsem jel,“ popisuje s úsměvem ve zkratce své výběrové řízení Tomáš. Ondra zase chtěl jet původně na stáž na Filipíny, ale Martin ho přesvědčil, aby se s ním vydal do Kambodži.

„Byl to úplně jiný svět, získali jsme životní nadhled, když jsme viděli podmínky, ve kterých místní žijí,“ odpovídá Ondra na otázku, co mu projekt nejvíc dal.

Nejsilnější zážitek byla pro oba návštěva vesnice na izolovaném ostrově. „Ležíš si tak v houpací síti, pod tebou běhá slepice, nikdo nic neřeší, je to hodně pohodové,“ vzpomíná Ondra. „Telku neměli, takže si večer museli povídat spolu,“ pokračuje.

„Lidi skoro netráví čas doma, tak ani nemají moc potřebu si obydlí nějak vybavovat. Když chtějí jíst, hodí na zem vařič, na to nějaké jídlo a smaží, vaří,“ doplňuje ho Tomáš. „Děcka si hrála s obyčejnými gumičkami a zabavilo je to na celý den,“ dodává. Pokud má někdo postel s matrací, může se prý považovat za šťastného člověka. „Ale oni opravdu vystačí s málem, přinutilo nás to se zamyslet,“ shodují se oba.

Byty nemají místní příliš vybavené. Když chtějí vařit, hodí vše na zem a dají se do díla. Foto: Tomáš Niederle
Byty nemají místní příliš vybavené. Když chtějí vařit, hodí vše na zem a dají se do díla. Foto: Tomáš Niederle

Martin s nimi souhlasí. Člověka prý po takové návštěvě částečně opustí materialismus. „Chodili jsme každý den kolem opravny tuktuků, kde tamní pracovníci i spali, přímo v  práci. Myli se tam, když zapršelo. Pro nás jsou tyhle věci neporovnatelné, ale tam valná většina lidí žije takovým způsobem.“

Tomáš i Ondra jsou rádi, že do projektu s Martinem šli. Přesně jak měl Martin v plánu, poznali tamní kulturu z jiné stránky, než kdyby přijeli jako turisté a odnesli si nezapomenutelné zážitky. Práci mají oba zatím stabilní, při hledání nové by prý ale zkušenosti z Kambodži rozhodně vypíchli.

Momentálně Martin vybírá kandidáty pro další projekt. Zájemce zpovídá jednou nebo dvakrát přes Skype a snaží se zjistit jeho motivaci. „Pokud to někdo bere jen jako dovolenou, tak není můj člověk. Nedávno jsem dělal pohovor s jedním Italem, který mi říkal, že strašně rád předává dál své znalosti. To bylo přesně to, co jsem potřeboval slyšet,“ objasňuje.

Impact Travelers jsou v současnosti neziskovka. Zájemci si zaplatí balík a Martin jim vybaví letenky, pojištění, víza. Zároveň ve většině případů sníží cenu o náklady na ubytování, které hradí místní organizace. „Já sám firmu předem pojedu obhlídnout a první týden strávím společně s účastníky, abych jim pomohl v začátcích zařídit vše potřebné,“ uzavírá.

 

 

Chcete se o celém projektu dozvědět více? Klik a klik. Nebo si přečtěte reportáže přímo z Kambodži od Tomáše.

 

3

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.