Velká rána svobodě tisku v Turecku

Turecký soud dal zelenou vládnímu rozhodnutí převzít mediální skupinu Feza Media Group. Společnost vlastní deník Zaman, jenž je v současnosti nejvýraznějším kritikem prezidenta Erdogana.

Turecké úřady v pátek převzaly kontrolu nad hlavním opozičním deníkem Zaman, pro soudní rozhodnutí podle BBC neexistuje žádné vysvětlení. Téměř okamžitě po rozhodnutí se před ústředím deníku Zaman v Istanbulu shromáždily davy rozčilených příznivců, aby bránily novináře před vystěhováním policií. Ta si ale prorazila cestu skrz tisícový dav vodními děly a slzným plynem. Následně za použití násilí otevřela vstupní bránu a vtrhla do budovy. Živé záběry na webu deníku Zaman ukázaly fyzickou potyčku policie se zaměstnanci média. 

Situace byla pro kritiky současné vlády a prezidenta Erdogana těžká již v minulosti, tento rozsáhlý útok na jeden z nejvýznamnějších tureckých nezávislých listů je ale podle Foreign Policy zlomovým. Vláda dává na vědomí, že se v boji proti disentu nezastaví před ničím.

Opoziční deník Zaman je spojován s ideovým rivalem prezidenta Erdogana, duchovním Fethullahem Gülenem, který žije v exilu v USA. Gülen stojí v čele nadnárodního náboženského a sociálního hnutí, jež má několika milionovou základnu ve více než 150 zemích světa, ve kterých fungují Gülenovy školy, kde se vzdělávají mladí umírnění muslimové. Podle německého deníku Spiegel má ale hnutí v některých ohledech charakter náboženské sekty. Turecko popisuje Hizmet, jak zní jeden z názvů pro hnutí, jako teroristickou organizaci, usilující o svrhnutí vlády. Zášť mezi oběma vzrostla poté, co turecká vláda zavřela síť soukromých škol, vedených hnutím Gülen. Intenzivní nepříjemný pocit na obou stranách má nepochybně co do činění s tím, že obě strany kdysi bývaly spojenci. Bylo to právě hnutí Gülen, které současné vládnoucí Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) usnadnilo nástup k moci. Za poslední rok byly pod státní kontrolu uvedeny dvoje noviny a dvě televizní stanice kvůli údajným vazbám na hnutí Gülen.

Deník Zaman hrál dlouho klíčovou roli v rozsáhlém Gülenově obchodním impériu a je výrazným kritikem prezidenta Erdogana. Abdulhamit Bilici, šéfredaktor listu, v oficiálním vyjádření prohlásil, že v posledních třech až čtyřech letech se stalo pravidlem, že kdokoliv, kdo kritizuje vládu anebo prezidenta je stíhán či uvězněn anebo se dostane pod takovouto kontrolu vlády. „Jedná se o jedno z nejtemnějších období, co se svobody tisku v Turecku týče,“ dodal.

Protestující před budovou deníku Zaman hlásali, že „svobodný tisk nemůže být umlčen“ a „budeme bojovat za svobodu tisku“. Šéfredaktorka Today’s Zaman, anglické verze deníku Zaman, ale uvedla, že jde o „praktický konec svobody médií v Turecku“. Soudní rozhodnutí přišlo dva dny poté, co Ústavní soud propustil z vazby dva turecké novináře, kteří byli obvinění z ohrožování národní bezpečnosti Turecka. Can Dündar a Erdem Gül z deníku Cumhuriyet byli zadrženi v listopadu kvůli reportáži, ve které tvrdí, že se turecká vláda snažila prodávat zbraně islamistům v Sýrii. Oběma ale stále hrozí doživotí, o kterém soud rozhodne 25. března.

Proti soudnímu rozhodnutí o zkonfiskování mediální společnosti Feza Media Group se vyslovila hlavní vládní opozice, Republikánská lidová strana (CHP). Freedom House odsoudil rozhodnutí a vyzval tureckou vládu, aby přestala se svým bojem s médii. Stejný krok podnikla i organizace Index on Censorship, která zahájila petici, ve které žádá soud o zvrácení svého rozhodnutí a zároveň oslovuje prezidenta Erdogana, aby zanechal svého tažení proti médiím. Turecko je neustále kritizováno za své zacházení s novináři. Podle žebříčku Reportérů bez hranic z loňského roku se Turecko řadí na 149. příčku ze 180 zemí, co se svobody médií týče. Údajně více než 30 novinářů v Turecku je za mřížemi, většina z nich kurdského původu.

Kritice čelí i Evropská unie za to, že zavírá oči nad porušováním lidských práv v Turecku, protože potřebuje pomoc Ankary s uprchlickou krizí.

 

Foto: Facebook

 

3

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.