FotoZápisník: První dny v Turecku

Jsem čtvrtý den v Ankaře. Stihla jsem vypít spoustu čaje, trochu kávy, sníst hodně kebabu a stále málo baklavy! Proč tady jsem, co tu dělám a jaké kavárny navštívím?

 

Přiletěla jsem v sobotu večer a dala se do prvního Adana kebabu (mleté maso ve formě špízu v placce s grilovanou a nasekanou zeleninou, mňam). Po cestě kupodivu nebyly žádné potíže, žádné zpoždění, nepříjemnosti ani podobné srandičky, kterým se obvykle nevyhnu. Teď sedím ve své nejoblíbenější kavárně Kakule Kahve, dívám se přes prosklené dveře na vždy přítomnou dopravní zácpu, na zahrádce kouřící Turky a za rohem se tyčící minaret největší mešity. Před chvíli ke mně přišli dva zašpinění malí kluci, kteří prodávali kapesníky. Snaží se tak přivydělat, ale v kavárnách a restauracích je majitelé i hosté nevidí příliš rádi. Já každopádně neměla drobné, tak jsem se to snažila uhrát na „nemluvím turecky“, ale caparti překvapivě ovládali slovíčka „money“ a „here“, ukazujíce na moji kabelku.

A dál?

Turkish Airlines jsou skvělá aerolinka. Nejvíc se vždycky těším na výborné jídlo, které bez problémů konkuruje prvotřídním restauracím. Červené víno jsem si tentokrát nedala, abych mě to v únavě hned nesložilo.
Turkish Airlines jsou skvělá aerolinka. Nejvíc se vždycky těším na výborné jídlo, které bez problémů konkuruje prvotřídním restauracím. Červené víno jsem si tentokrát nedala, aby mě to v únavě hned nesložilo.
Když už jsme u toho jídla. Básnila jsem vám o turecké snídani? Že ne? Ta z MADO je vynikající. Spousta sýrů, speciální "klobása" sucuk, čerstvá zelenina, křupavé pečivo, čerstvý med, speciální marmelády a tvaroh, typický börek a samozřejmě spousta čaje. Mňam a mňam.
Když už jsme u toho jídla. Básnila jsem vám o turecké snídani? Že ne? Ta z MADO je vynikající. Spousta sýrů, speciální „klobása“ sucuk, čerstvá zelenina, křupavé pečivo, čerstvý med, speciální marmelády a tvaroh, typický börek a samozřejmě spousta čaje. Mňam a mňam.
A káva, jak jinak. Tentokrát v nově otevřené Federal Coffee Company, která je jako jedna z mála místních kaváren velmi prostorná a láká tak na nerušenou práci a vynikající kávu.
A káva, jak jinak. Tentokrát v nově otevřené Federal Coffee Company, která je jako jedna z mála místních kaváren velmi prostorná a láká tak na nerušenou práci a vynikající kávu.
Hurá do přírody. Jezero Eymir je jedním z mála zelených (a modrých) zákoutí v Ankaře, míří proto za ním spousta místních, utíkajících od výparů z centra města. I tak jsme ale při posezení u tureckého čaje mohli nasávat klidnou atmosféru a kochat se výhledy.
Hurá do přírody. Jezero Eymir je jedním z mála zelených (a modrých) zákoutí v Ankaře, míří proto za ním spousta místních, utíkajících od výparů z centra města. I tak jsme ale při posezení u tureckého čaje mohli nasávat klidnou atmosféru a kochat se výhledy.
Turecký čaj v typické skleničce. Připravuje se ve dvou speciálních na sebe položených konvicích, kdy v horní se vaří sypaný čaj (pocházející z oblasti Rize u Černého moře v Turecku) a ve spodní voda. Po uvaření se do skleničky nejprve nalije čajová esence (podle toho, jak silný čaj chcete) a ta se zalije vařící vodou.
Turecký čaj v typické skleničce. Připravuje se ve dvou speciálních na sebe položených konvicích, kdy v horní se vaří sypaný čaj (pocházející z oblasti Rize u Černého moře v Turecku) a ve spodní voda. Po uvaření se do skleničky nejprve nalije čajová esence (podle toho, jak silný čaj chcete) a ta se zalije vařící vodou.

img_6166

V pondělí jsem hned ráno vyrazila do města, zabrat místo v kavárně a "pracovat". Měla bych se totiž věnovat převážně psaní diplomky, která bude o Turecku a proto bych měla čas tady strávený využít ke sbírání materiálů. No, tak jsem narazila na hezké pouliční umění a pořídila pár fotek. Diplomka počká.
V pondělí jsem hned ráno vyrazila do města, zabrat místo v kavárně a „pracovat“. Měla bych se totiž věnovat převážně psaní diplomky, která bude o Turecku a proto bych měla čas tady strávený využít ke sbírání materiálů. No, tak jsem narazila na hezké pouliční umění a pořídila pár fotek. Diplomka počká.

img_6161

img_6160

Říkala jsem vám někdy, jak je Kafka v Turecku populární? Ať už jo anebo ne, vynásobte si to ještě tak pětkrát. Posedlost Kafkou tady najdete skoro všude, tato kavárna/hospoda je naproti místu, kde teď zrovna sedím. V Turecku také vychází časopis "Kafka Okur", což v překladu znamená čtenář. Kafku mají Turci v povinné četbě a pokud cestují do Prahy, nenechají si ujít návštěvu muzea Kafky.
Říkala jsem vám někdy, jak je Kafka v Turecku populární? Ať už jo anebo ne, vynásobte si to ještě tak pětkrát. Posedlost Kafkou tady najdete skoro všude, tato kavárna/hospoda je naproti místu, kde teď zrovna sedím. V Turecku také vychází časopis „Kafka Okur“, což v překladu znamená čtenář. Kafku mají Turci v povinné četbě a pokud cestují do Prahy, nenechají si ujít návštěvu muzea Kafky.
Jeden z mnoha parků v centru města láká na černé labutě. Ty se se mnou ale nechtěly moc kamarádit a pořád pluly někam pryč.
Jeden z mnoha parků v centru města láká na černé labutě. Ty se se mnou ale nechtěly moc kamarádit a pořád pluly někam pryč.
Bílé byly větší kámošky.
Bílé byly větší kámošky.
Pamatujete si na protesty "Occupy Gezi" z roku 2013? Začaly protestováním skupiny environmentalistů proti vykácení stromů v parku Gezi v Istanbulu a vystavění nákupního střediska. Poklidný protest byl následně násilně napaden policií. Protesty nicméně pokračovaly a přidávalo se k nim stále více lidí. Protestovalo se i v Ankaře a jedním z kroků, které protestující udělali, bylo namalování schodiště v barvách duhy. Barva je pořád viditelná, i když už ne tolik výrazná a nápis na jejich konci hlásá: Mír, svoboda a demokracie.
Pamatujete si na protesty „Occupy Gezi“ z roku 2013? Začaly protestováním skupiny environmentalistů proti vykácení stromů v parku Gezi v Istanbulu a vystavění nákupního střediska. Poklidný protest byl následně násilně napaden policií. Protesty nicméně pokračovaly a přidávalo se k nim stále více lidí. Protestovalo se i v Ankaře a jedním z kroků, které protestující udělali, bylo namalování schodiště v barvách duhy. Barva je pořád viditelná, i když už ne tolik výrazná a nápis na jejich konci hlásá: Mír, svoboda a demokracie.

Tak jsem si krásně odběhla od povinnosti psát diplomku! S takovým přístupem tento blog čeká v následujících týdnech mnohem více článků, což je fajn. Navíc bude snad i uklizeno, navařeno, napečeno, vynaleznu milion nových věcí anebo prostě jen budu sledovat strašně moc seriálů, pít ještě více kávy a stěžovat si, že se mi nic nechce.

Mějte krásný týden a těště se minimálně na novou nálož fotek! 🙂

3

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.